Ať už patříte mezi zapálené knihomoly nebo si knihu přečtete jen jednou za půl roku, určitě máte svá oblíbená témata, žánry a náměty. Po jaké knize tedy sáhnete, když chcete zabít trochu toho volného času? Dost možná nejčtenější knihy budou praktické kuchařky nebo manuály. Budeme ale brát jen beletrii. Velmi čtené jsou patrně historické romány, v kterých má člověk jak lákavé dějiny, poutavou zápletku, tak obvykle i romanci. K tomu všemu se ještě něco dozvíte o historických událostech. Zato méně čtená je nejspíš poezie. Číst básně není dnes činnost, které by se věnovalo mnoho lidí. Zato ságy mohou upoutat pozornost nejednoho oka zádumčivého čtenáře.

Knihy jsou pro velké množství lidí symbolem trávení volného času. Čtení románů, detektivek nebo fantasy příběhů nás přenáší do jiných sfér bytí a umožňuje nám uniknout před všedními starostmi. Knihy ovšem představují také mocný zdroj informací a vědomostí. Odborná literatura je určena jak širokému spektru čtenářů, tak i odborníkům dané tematiky. Jak začínající podnikatel, tak i zkušený účetní může získávat nové poznatky z knih o účetnictví. Stejně se můžeme dopídit po informacích i v ostatních vědních oborech a nakonec i vaření je jistou formou vědění a kuchařky, knihy o vaření a pečení jsou mezi lidmi velmi oblíbené, poněvadž jen málokdo si nedopřeje rád chutné jídlo.

Během existence člověka bylo umění vždy velmi důležitým prvkem kultury. Umění má moc probouzet v člověku emoce, zachycovat důležité okamžiky a cenné myšlenky a pocity. Odvětví umění jsou početná a každé z nich nám má co říct. V průběhu dějin v umění vyniklo několik osobností, jejichž jména do dnešních dní známe, uctíváme a obdivujeme. Talent, který jim byl nadělen nás stále ohromuje. Díky těmto velikánům malířství, sochařství, architektury nebo literatury se můžeme v dnešní době učit dějiny umění a získat přehled o dílech neskonalé nádhery.

Čtení knih možná lehce povadlo, ovšem stále patří mezi koníčky mnoha lidí a rozhodně se řadí mezi špičku ve získávání znalostí a odborných informací. Všechno začíná už odmalička, kdy se poprvé setkávají malé děti s knížkami. Dnešní beletrie pro děti má za úkol vzdělávat zábavnou formou. Děti tak získávají povědomí o základních znalostech, které potřebují, než začnou chodit do školky a do školy. V období dospívání se pro dívky stávají přední formou zábavy dívčí knihy, v kterých hlavní hrdinky prožívají běžná trápení a starosti, s rodinou, školou a hlavně s láskou. Tyto romány jsou určeny jen specifické skupině čtenářů v rozmezí určitého věku, kteří se dokážou s hrdiny těchto románů ztotožnit. Ovšem knihy zaměřující se na záhady, jsou rozšířené hojně a velmi rádi si je přečtou snad všichni. Tajemství nás totiž láká.

Volný čas mohou lidé trávit různým způsobem. Někdo se rozhodne trávit ho ve společnosti televize, jiný ve společnosti dobré knihy. Literatura je velmi různorodá a knihy pro dospělé obsahují nespočet žánrů, aby si každý mohl vybrat to správné čtivo pro své volné chvíle. Z knih ovšem kromě zábavy můžete čerpat i znalosti. Knihy pro děti představují velmi dobrý příklad toho, jak mohou knih prospívat. Malé děti se z knih v útlém věku naučí barvy, písmena, čísla a další základy znalostí běžného člověka. Z knih beletrie jsou u našich čtenářů velmi oblíbené knihy zahraničních autorů. Světová literatura se u nás prodává velmi dobře, a proto jsou zahraniční autoři překládáni ve velkém množství.

Čtvrteční odpoledne slibovalo déšť. Celé odpoledne oblaka houstla a zrovna v okamžiku, kdy jsme s Petrou vystupovali na Holešovickém výstavišti, začalo pršet. Přeběhli jsme tedy vstupní prostranství, abychom se co nejrychleji dostali pod střechu veletržního paláce. Při vzpomínce na nedávný požár, kdy zmizelo v plamenech celé levé křídlo paláce, jsem si říkal, jaké to máme štěstí, že prší. Za prvé: případný požár bude deštěm uhašen. Za druhé: terorističtí nepřátelé knih říkající si bratrstvo Koniášovo (pokud tedy nějací existují) si svůj útok rozmyslí. V dešti by jistě jejich akce nevypadala tak spektakulárně.
Konečně jsme se dostali dovnitř. V centrální hale návštěvníky vítá stánek království Saudské arábie, které je hlavním hostem veletrhu. Jakýsi beduín tu obcházel návštěvníky a nabízel z ošatky datle. Každému jednu zabalenou v sáčku. Člověk by si řekl taková nějaká datle…. Jenže tahle měla tvar královské koruny a uvnitř místo pecky čekala na mlsouny mandle. Za svůj život jsem už pěknou řádku datlí na vánoce spořádal. Ale tahle! Její chuť by se dala přirovnat k marcipánu. Když jsem zavřel oči, ocitl jsem se na poušti pokryté zlatým pískem.
Když jsem oči znovu otevřel, zjistil jsem, že mě netrpělivá přítelkyně odvlekla do provizorně znovupostaveného levého křídla. Neodolala nabídce stánku firmy Paperblanks s jejím sortimentem stylových zápisníku a diářů. Dokonce tam měli zlevněné diáře za padesát kus. Prostě ženská:-). Nejdřív paráda knihy až potom. Nechal jsem jí tedy její módě a vydal se za knihami sám.
Jako první byla na řadě Euromedia. Její stánek vypadal jak nějaké knihkupectví v obchodní galerii. Úhledné, ale těsné prostorem. Zrovna, když jsem prohlížel nové ilustrované vydání Tisíce a jedné noci, vrazil do mě asi dvousetkilový chlap. Naštvalo mě to, ale možná to byl jen velký fanda literatury, který nezvládal svou vášeň po knihách. Využil jsem prostoru, jenž po průchodu tohoto pána nakrátko vznikl a vydal se dál. Jako druhý stánek jsem navštívil nakladatelství Portál. Jejich sortiment knih psychologických a pedagogických mě vždy velmi zajímal. Ale co to. Nabídka knih slušná. Rovněž veletržní slevy dobré (20% až 30%) přesto mi něco neštymovalo. No jasně. Všechny dámy přítomné u stánku působily velmi zasmušile. Jako by jim všem někdo umřel. S podivným pocitem jsem raději pokračoval dál. A vykročil bych se svěžím zájmem, kdyby mi ovšem pracovník z vydavatelství Svojtka nepřejel nohu rudlem plným průvodců lonely planet. V tu chvíli mi s bolestí před očima defiloval celý širý svět. Trochu jsem zaslzel. Pracovník nato: „nebreč mladej! Tam se všude eště určitě podíváš.“Přítelkyni, která mě zrovna v tu chvíli konečně našla, jsem samozřejme řekl, že si mi po ní zastesklo. Snad jí to trochu potěšilo. Ale kdo ví?
Pak jsme se ještě nějako dobu procházeli mezi stánkami. Bylo tady tolik lidí, až mě to překvapilo. Když jsem pak pracovně hovořil se zástupci některých vydavatelství, říkali mi, že takový zájem první den vůbec nečekali. Zájem o knihy samozřejmě těsí i mě, a proto jsem tak trochu s obavou zamířil do sekce elektronických knih. Je to konec knih, anebo jejich budoucnost? Těžko říct. Já jen vím, že při pohledu na plastové elektronické čtečky jsem si uvědomil, jak moc ty papírové mám rád. Jsou jednoduché, krásné a mnohdy i ilustrované. Nepotřebují elektřinu a vydrží déle než záznam na médiu. A ještě něco mají navíc. Duši. Duši, která mě naučila vidět zlatou poušť, když ochutnám královskou datli a zavřu oči.

Jan Kanclíř

Bylo něco kolem půlnoci, když jsem si nazul boty, zabouchl za sebou dveře a vydal se na večerní, nebo spíše noční procházku přírodou. Na takové procházky jsem poměrně zvyklý, neboť často pracuji dlouho do noci. Dnes jsem ale nepracoval, ba naopak. Před chvílí jsem dočetl svoji poslední knihu, a tak pomalu začínám přemýšlet, jakou si koupím jako další.

V posledních několika týdnech jsem si oblíbil knihkupectví Mobi. Dozvěděl jsem se o něm vlastně jen náhodou, když jsem bloudil internetem a zavítal na stránky knihkupectví Beletrie.eu, ve kterém jsem nakupoval dříve. I když je fakt, že je navštívím i nyní, pokud zrovna nejsem mimo domov a nemám chuť si objednat nějakou knihu ihned, abych ji měl brzy k dispozici. Právě v tom tkví kouzlo knihkupectví Mobi – člověk si může vybrat a objednat knihu z čajovny, kavárny, školy, parku, prostě odkudkoliv. Stačí k tomu z mobilu navštívit web knihkupectví Mobi a pak už jde vše samo.

Po úzké cestičce jsem právě scházel na hráz rybníka, když jsem se pokoušel vybavit si jméno knihy, o které mi nedávno říkal kamarád Marek. Byla tuším o… no, nevím, ale jistojistě jsem si ji chtěl v nejbližší době objednat. A neboť jsem jednu knihu před několika minutami dočetl, tak mi něco říká, že nyní je na to ta pravá chvíle.

Sedl jsem si tedy na hráz a přemýšlel. Bylo teplo – krásná letní noc a jasná obloha plná hvězd. Uvědomil jsem si, že se opodál nachází jedna z místních restaurací, takže jsem vytáhl z kapsy svůj mobil a otevřel stránky právě knihkupectví Mobi. Stále jsem si nemohl vzpomenout na Markovu knihu, a tak jsem se rozhodl, že si ji najdu.

Po několika minutách brouzdání po knihkupectví Mobi a vzápětí Beletrie.eu se na mě usmálo štěstí. Leviatan. Leviatan je ta kniha, kterou bych si rád koupil. Ale na co čekat, udělám to raději přímo tady a teď.

Jmenuji se Monika, chodím teprve do osmé třídy základní školy, ale právě jsem dostala ten nejkrásnější dárek na světě. Knihy mám ráda od malička, a že nějakou novou najdu i letos pod stromečkem, jsem nepochybovala. Moc jsem si ji přála a rodiče vždycky věděli, jak mě potěšit. Letos mi v knihkupectví Mobi vybrali čtvrtý díl titulu Percy Jackson, tedy Bitva o labyrint, a já už se nemůžu dočkat, jak toto dobrodružství z předchozích dílů bude pokračovat.

„Moni, večeře“ volala na mě maminka asi v půl šesté večer.

„Už běžím,“ odpověděla jsem stejně hlasitě a s radosti seběhla po schodek dolů do kuchyně. Celý dům už byl krásně provoněný štědrovečerním kaprem a já věděla, že nastaly ty nejkrásnější svátky v roce.

Asi o půl hodiny později, když jsme všichni včetně mého malého brášky dojedli, jsme se vydali ke stromečku podívat se, co nám letos Ježíšek nadělil. Dárky jsem, jak už bývá zvykem, rozdávala já, neboť František ještě neumí číst, nicméně jako první rozbaloval právě on. Sám pod stromečkem našel knihu, ovšem s více obrázky než já a pro čtení rodičům, kteří mu každý večer předčítají na dobrou noc.

Když jsem přišla na řadu já, měla jsem radost a strach zároveň. Těšila jsem se, jaká překvapení na mě čekají, ale rovněž bych si nejradši některý z dárků odložila a rozbalila jej až za několik týdnů. Knihu jsem poznala hned, neboť i zabalená je pevná a tvar má také stejný. A byl to právě Percy Jackson – Bitva o labyrint, co mi udělalo tu vůbec největší radost.

„Vybírali jsme ji pěkně dlouho,“ pravil tatínek. „Dokonce jsme s maminkou prošli hned čtyři knihkupectví a v žádném pro tebe ne a ne vybrat tu pravou. Nakonec jsme dali na doporučení babičky, která pro dědečka už nějaký čas nakupuje v knihkupectví Mobi.“

„Je to tak,“ souhlasila maminka. „nikde neměli tak bohatý výběr jako v knihkupectví Beletrie.eu a Mobi, obzvlášť teď před Vánocemi.“

Byla už hluboká noc, když jsme se s rodinou od pohádkového večera plného cukroví vydali spát. Já ležela v posteli a přála si, aby každý na tomto světě mohl mít tak krásné Vánoce jako já. Poté jsem otevřela knihu Percy Jackson a ještě před spaním se pustila do čtení prvních stran.